6.3.2007 "BYLY JSME U TOHO!!!"
Angelika, jméno, které vyvolává u mnoha z nás smíšené pocity. Někteří při vyslovení tohoto jména se naladí na romantickou notu, jiní si vybaví krásnou markýzu andělů, někteří zareagují odpudivě. Já si při vyslovení jména Angelika vždycky představím okouzlující tvář báječné Michèle Mercier – herečky mnoha filmových rolí a především ženy, kterou jsem poprvé viděla na plátně kina takřka před 40 lety. Od té doby jsem její věrnou obdivovatelkou. Vytvořila jsem si k ní osobitý vztah a rozhodně pro mne není jen krásnou Angelikou.
Shodou spousty náhod jsme spolu s moji dcerou měly možnost shlédnout premiéru muzikálu Angelika určenou především českým celebritám. Moje kamarádka WebMistress mě požádala o napsání jakési kritiky a doprovodné slovo k pořízeným fotografiím. Slíbila jsem to, ale protože nejsem profesionální kritička, budou to spíše moje osobní pocity a postřehy.
Začátek jsme trošku prošvihly a na svá místa jsme se dostali ve chvíli kdy Nicolas vyčítá Angelice jejího ošklivého kulhajícího manžela. V dost zkrácené verzi pokračoval děj tak, jak jej známe z filmu, i když s malými odlišnostmi, ale zato se známými replikami „Koupil jste si mě, tak si poslušte a pak jděte, pane“. „Nikdy jsem neuhnal žádnou laň“.
Ovlivněna knihou a výborně zpracovanou filmovou předlohou jsem srovnávala všechny totožné obrazy, což byla, přiznávám, chyba, protože některé obrazy z jiných dílů byly zahrnuty do dílu prvního. Tak třeba scéna, kdy Angelika svojí otrávenou noční košilkou tloukla služku. Tato známa scéna je z dílu Angelika a král a rozhodně se neodehrávala v Toulouse po Angeličině a Peyracově svatbě.
První polovina představení byla, řekla bych, výborně propracovaná a až na malé odlišnosti se držela literární předlohy.
Po dvacetiminutové přestávce děj pokračoval a Angelika, která se dostala do potyčky s policií, při které Nicolase zastřelili, porodila svého prvního syna. Pak chvilku působila dojmem alkoholičky, no rychle se z toho dostala a přiměla svého bratrance Philippa (Jaromír Holub) k sňatku…..
Řekla bych, že s přibývajícími díly ubývalo scén. Čtvrtý díl celkem vynechali. Neznaje předlohy, asi bych tápala a nechápala o co přesně jde.
Mám–li na závěr posoudit pěvecké, či herecké výkony všech protagonistů, na první místo bych bezpochyby dala Petru Janů (Contoire, knižně Carmencita). Její úžasný hlas zazněl sálem jako ohromný zvon do temné noci, škoda jen, že nedostala více prostoru i pro herecký výkon. Monika Absolonová (Angelika) se také snažila, a musím uznat, že ji to šlo velice dobře. Jak po pěvecké, tak po herecké stránce. Muzikálový Peyrac (Josef Vojtek) dost pokulhával, a to ve všech směrech. Jeho chraplavý hlas se sice k postavě hodil, ale neustále zapomínal, na kterou nohu že to kulhá. Jednu chvíli zapomněl na to úplně. Předpokládám, že trémou, která byla celkem na místě, a nedopatřením před svatbou shodil pilíř.
Úlohy Desgréze se výtečně ujal Tomáš Trapl. Sice mě dost překvapila jeho bezvlasá hlava, ale nijak mu to neubralo na kráse. Nejkrásnější muž filmové Angeliky, v muzikálu v podání Bohuše Matuše, také neměl chybu. Vyčíst by se dalo snad jen to, že by si měl podstatně zlepšit kondici, aby příště Angeliku pořádně uzvednul a netahal jí pár centimetrů nad zemí. Básník Špína, nebo chcete-li Tomáš Savka měl v muzikálu sice jen malou roličku, ale i tu celkem zvládal.
Tady bych s chválou skončila.
Představím–li si filmového Ludvika XIV. A vzpomenu-li si na to co jsem četla v jeho biografii, ani v nejmenším bych si nedovolila tvrdit, že byl zlý. V podání Viléma Čoka působil dost neuroticky až hystericky. Zpěv také nevalný. Ali Amiri jako Bachtiary Bej se ze svým zevnějškem pro tuto roli náramně hodil, jen ta ne vždycky srozumitelná čeština… Arabsky zpíval hezky, ale to mu také nikdo nerozuměl. Zuzana Norisová jako madame Montespan se snažila, ale její nevýrazný hlas mě moc nenadchnul. Pochodující zahalená dáma (Nelly Danko) s klapkou v ruce, ztělesňující Michѐle Mercier, které propůjčila svůj hlas paní Libuše Švormová provázela celý děj.
Co bych tvůrcům muzikálu nejvíc vytkla, byli takzvané vsuvky při změně dekorace.
Vystoupení Petra Novotného a Jana Kuželku se do tak slaďoučkého příběhu rozhodně nehodilo. Bylo to až odpudivé. Chápu, museli nějak odreagovat obecenstvo, ale bylo to tak nutné povídat o akčnosti popravy, či konzultovat mezi sebou výběr trampské písně, kterou u hranice zazpívají (Mám rád vůni tvé kůže, Hoří má panenko, Přes spáleniště,…), nebo si dělat legraci s přijetí krále ne českým symbolem – chlebem a solí, ale něčím typicky francouzským (citroen, renault, francouzské brambory,…).
Na závěr abych to shrnula. Herecké i pěvecké výkony některých postav vynikající, některých průměrné a někteří tam byli snad jen do počtu a rozhodně nijak nepřispěli svým výkonem k úspěchu tohoto muzikálu (Jiří Krytinář v roli Cendére, Novotný a Kuželka).
A propos, věděli jste, že ve čtvrtém dílu na straně 228 král navrátil Angelice všechen majetek po Peyracovi? Nějak mi to uniklo, asi si budu muset tento díl přečíst znovu. Nebo tvůrci muzikálu mají jiné knižní vydání románu Anne a Serge Golonových, než které mám ve své knihovně já?
Jinak to byl pro mě a mou dceru nádherný zážitek. Dostat se zcela neplánovaně na muzikálovou premiéru s VIP vstupenkou (zdarma a s povolením fotit), sedět vedle našich populárních osobností a prohodit s některými pár slov na párty, která se konala po skončení představení… na to se jen tak nezapomíná.
Bylo to skvělé.
Darka a Jitka
Autor článku: darsty
bravenet.com